V Čechách se leonbergeři vyskytovali již dávno. V prvorepublikovém tisku se občas objevil inzerát na prodej či koupi leonbergera. V Haškově Dobrém vojáku Švejkovi je psáno o leonbergeru (část I., kapitola 6). Také v knize o léčbě domácích zvířat "Zlatá kniha hospodáře II" z meziválečného období, se autoři o leonbergeru zmiňují. Zcela jisté je, že se po válce leonberger, jako služební pes, objevil i na českoněmecké hranici v držení tehdejších ochránců hranic "financů".
Leonberger Bela 1947
A teď již k chovu. Mezi prvními skutečně zapsanými leonbergery v Čechách se objevily na začátku osmdesátých let minulého století dvě feny. Obě byly dovezeny z Rakouska. Starší z nich Asca v. Schloss Almegg narozená 18.11.1979 a mladší Bianca v. d. Douglasfichte s datem narození 11.08.1980. Kynologický tisk se zmiňuje o výstavě v rakouském Tullnu, konané dne 10.10.1982, kde obě výše uvedené fenky obdržely ocenění výborná.
V prvopočátcích byli leonbergeři sdruženi v Klubu chovatelů málopočetných plemen a v chovu leonů se radou i pomocí angažoval Ing. Jan Findejs. Ten jak je známo, pomáhal v Čechách s chovem i dalších, do té doby u nás nechovaných plemen psů. Jeho zásluhou se podařilo v poměrné krátké době vést chov leonbergerů v pěti liniích. Začátek chovu se v našich podmínkách stavěl převážně na východoněmeckých dovozech a sporadicky pak také na dovozech z Rakouska a Německé spolkové republiky.
První dva vrhy se narodily v roce 1984. Jednalo se o A vrh chovatelské stanice Beskydský Radegast, chovatele Miroslava Pelce s datem narození 16.03.1984 ( Asca v. Schloss Almegg, Rakousko x Pharis D Ayriana Väedja Francie ) a o A vrh Z chuchelského zátiší, chovateleOrpheus v. Mühlenberg Otomara Ferra, narozeným 12.09.1984 ( Ilka v. Mühlenberg, DDR x Orpheus v. Mühlenberg, DDR ). Další dva vrhy byly odchovány v roce 1985. Byl to A vrh Zručská blata, chovatele Ing. Zdeňka Svobody, 17.06.1985 ( Barsa v. Stammhaus Eike, DDR x Ex v. Wächter, DDR ) tato chovatelská stanice se velmi významně zapsala do chovu leonbergerů v Čechách a pochází z ní i druhý interchampion v pořadí, první fena s tímto titulem u nás Ingi Zručská blata. Dále pak vrh B z Chuchelského zátiší, chov Otomar Ferro, nar. 18.10.1985 ( Ilka v. Mühlenberg, DDR x Orpheus v. Mühlenberg, DDR ). V roce 1986 již byla odchována štěňata přece jen ve větším počtu a to v pěti vrzích:
A Od Čerchovské skály, chov. Z. Svoboda,19.5.1986
(Britt v. d. Nibelungen x Quarri v. Mühlenberg)
A z Votických strání, chov. Milan Slaba, 2.6.1986
(Altia Z chuchelského zátiąí x Askan v. Weissen Haus)
C z Chuchelského zátiší, chov. Otomar Ferro, 23.11.1986
(Ilka v. Mülenberg, DDR x Askan v. Weissen Haus, BRD)
B z Votických strání, chov. Milan Slaba, narozen 6.12.1986
(Altia Z chuchelského zátiąí x Askan v. Weissen Haus)
A Adak, chov. Aleny Weinlichové, narozen 28.12.1986
(Alin v. Riegel - DDR x Askan v. Weissen Haus)
V průběhu dalších let narůstaly počty leonbergerů v Čechách geometrickou řadou. Začalo se uvažovat o založení samostatného chovatelského klubu společně s hovawarty. Nakonec v březnu roku 1988 vznikl zcela samostatný klub pro leonbergery, s názvem "Klub chovatelů leonbergerů" . Od tohoto klubu se za 5 let jeho činnosti dne 16.9. 1993 odštěpil druhý klub s názvem "Moravskoslezský klub chovatelů a přátel leonbergerů".
Píše se rok 2024 a řízením šťastných náhod se vrátil k chovu leonbergerů pod naším klubem MSKCHPL Ing. Zdeněk Svoboda s chovatelskou stanicí Zručská blata. Ano, ten Ing. Zdeněk Svoboda, který je zmiňován v historii plemene v ČR výše v článku. Řízením osudu se ke Svobodům dostala fenka leonbergera a po létech se rozhodli opět pro chov leonbergerů, tedy syn pana Svobody taktéž Ing. Zdeněk Svoboda na kterého byla převedena chovatelská stanice Zručská blata. Zde se narodil 17. 3. 2024 vrh O. Požádali jsme pana Ing. Zdeňka Svobodu staršího, aby přiblížil začátky chovu leonbergerů v ČR ve svých odchovech, neboť odchoval vrhy A - N. Zprvu choval pod málopočetnými plemeny, oba kluby leonbergerů byly založeny později. Vkládáme jeho článek spolu s fotografiemi, který byl napsán pro náš Zpravodaj 2/2024, který přibližuje historii plemene do té míry, že jsme se rozhodli přidat jej do historie plemene ČR na našem webu, neboť má vypovídající hodnotu začátku chovu leonbergerů u nás.
Vážení přátelé leonbergerů,byli jsme požádáni, abychom Vám přiblížili začátky chovu tohoto nádherného plemena u nás. Je to už hezká řádka let. Byla to doba bez mobilů a počítačů, informace se sháněly velmi těžce a někdy sehrála roli i náhoda. Když jsme se rozhodli, že bychom si pořídili psa, tak už tehdy jsme věděli, že by to mělo být velké plemeno, klidné a milující rodinu. To bylo určující, protože v té době jsme už měli dvě děti. První informace o leonbergerech jsme našli v knize z roku 1954 od Františka Horáka Plemenné standardy užitkových psů (viz foto) a později v nově vydané knize Atlas plemen psů. Pevné rozhodnutí však padlo na výstavě v Mladé Boleslavi (viz foto), kde byla řada leonbergerů zahraničních majitelů. Šťastnou náhodou jsme získali kontakt na poradce málopočetných plemen pana Ing. Findejse, který nám sehnal fenku z NDR pod podmínkou, že se budeme věnovat chovu. Byla to Barsa v. Stammhaus Eike (narozena 8. července 1983, ČSHPK 14-84/83). Před naší Bárou bylo v celém Československu zapsaných 13 leonbergerů. Manželé Ferovi z Prahy měli chovný pár (jejich pes Orpheus v.Műhlenberg byl opravdu impozantní, byl doslova obrovský) a v té době již měli zapsaný první vrh, potom pan Milan Slaba měl také chovný pár (jeho velmi hezký pes Ex v.Wächter byl prvním krycím psem pro naši fenku). O dalších leonbergerech jsme nevěděli.
Vzpomínáme si, jaké byli naše pocity, když jsme si pro fenku jeli k panu Ing. Findejsovi. Věděli jsme, že už je jí víc než rok, a tedy, že to nebude žádné malé štěňátko. Pro pamětníky a pro pobavení: jeli jsme si pro ni do Hostivic u Prahy škodovkou 120. No opravdu to štěňátko nebylo, ale jak jsme ji uviděli, tak to byla naše Bára. Posadili jsme si ji na zadní sedačky, tu velikou krásnou hlavu měla mezi námi a jelo se domů. Cestou nás zastavili příslušníci VB a když uviděli toho drobečka, který zabral přes půl auta, tak nás raději hned pustili. A tak jsme se stali po několika letech shánění majiteli vytouženého plemena. Každým dnem jsme se přesvědčovali, že jsme si nemohli vybrat lépe. Bára byla nesmírně hodná a klidná fenka a velmi chytrá a učenlivá. První dny bylo znát, že se jí stýská, byla přece jenom už starší fenka, ale zvykla si poměrně rychle a určitě k tomu přispěli i naše dvě malé děti. Netrvalo dlouho a splnili jsme i slib, který jsme dali panu Ing. Findejsovi a stali se z nás pod jeho vedením i chovatelé. V prvním vrhu (1985) se nám podařilo odchovat 8 štěňat (krycím psem byl zmiňovaný Ex v.Wächter). Byly to průkopnické časy, v té době jsme si navzájem radili a pomáhali si, jak se dalo. Tehdy byli leonbergeři vedeni mezi málo početnými plemeny. Teprve později byl založen dne 20. 9. 1988 Klub chovatelů psů leonbergerů. Tím začala další kapitola chovu leonbergerů. Z prvního vrhu jsme si nechali fenku a psa.
Ax prodělal profi výcvik, tam se u něj projevily i výborné stopařské schopnosti. Podařilo se nám odchovat řadu štěňat, z nichž některá dosáhla výborných výstavních úspěchů. Největšího dosáhla Ingi (1992) - majitelem byl pan Ing. Jiří Slapnička. Po úhynu poslední fenky Nancy z našeho chovu na rakovinu kostí jsme si další fenku (Noru Lesní lom- pro nás Daisy) pořídili až za několik let. S chovem jsme však už nepokračovali, protože z důvodu dysplazie nebyla uchovněna. Každý leonberger, kterého jsme měli, ať už to byly naše fenky nebo pes, byl součástí naší rodiny a každý zanechal nesmazatelnou stopu v našich srdcích svými vlastnostmi, povahou a jedinečností.
A naše současnost? Kdo chová leonbergery tak ví, že to je nejen úžasné, ale také, že to není vůbec snadné. Vedle radostí to přináší někdy i veliké starosti i smutek. A tak jsme moc rádi, že jsme v našem synovi a jeho ženě našli následovníky.
Závěrem bychom Vám všem, kteří jste podlehli kouzlu tohoto impozantního a nádherného plemena, chtěli popřát hodně krásných chvil s vašimi chlupatými přáteli a ať se vám daří.
Zdeněk a Zdenka Svobodovi
